Rozlučka se sezónou 2013/2014
Rozlučka 12.6.2014
Hodí se pár slov na zhodnocení sezóny 2013-2014. Nejdříve chci poděkovat za dárek od vás rodičů a taky za dárek pro Lenku, která se bohužel nemohla zúčastnit rozlučky z důvodu nemoci. Sezóna to byla dlouhá a náročná pro všechny a patří vám dík, jak jste to všechno zvládli. Musím říci, že výkonnost některých našich kluků je na tak velké úrovni, že jsem se nebál přihlásit turnaje s ligovými mužstvy a porážet Slávii, Plzeň, Mladou Boleslav, Admiru atd., to hovoří za vše.
I kluci z druhé poloviny našeho týmu se nenechali zahanbit a jejich herní projev je taky na dost slušné úrovni, až na opravdu pár vyjímek. Ve středu jsem se rozloučil na přátelském turnaji ve Stodůlkách s mojí TOP 8, pouze mi tam chyběl Radek, ale bravurně ho zastoupil Tomáš. Kluci (Honza, Honza, Štěpán, Robin, Matouš, Luky, Jirka a Tomáš) celý turnaj hráli pro radost svou a hlavně i mojí a bylo vidět, že se chtějí se mnou rozloučit vítězstvím a to se jim po super výkonu podařilo a jsem na ně velmi pyšný. Pokud začnu děkovat za spolupráci a pomoc na Aritmě musím začít před 8roky. Největší dík patří Liboru Endingerovi (2001), který mně vzal na hříště a zapřáhl mně do tréninků, turnajů, soustředění a dalších věcí okolo fotbalu, které jsem do té doby neznal. Velké dík zaslouží i Martin Karger, který byl u zrodu tohoto týmu a já pak pokračoval v jeho započaté práci. Jsem hrdý, že jsem se mohl spolupodílet na fotbalové výchově u ročníku Aritma 2001, vzpomenu pár kluků – Jiří Vožický (Dukla Praha), Michal Havlíček (AC Sparta Praha), Oliver Šalanský (AC Sparta Praha), Adam Vágner (AC Sparta Praha), Štěpán Šebrle (Dukla Praha), Petr Hron (Dukla Praha atletika) a další. Díky tomuto ročníku jsem se pustil do práce u ročníku Aritma 2005 a stejně jako jejich starší kolegové z ročníku 2001 i tento ročník patří k těm vyjímečným ročníkům na Aritmě. Tým je dost silný na to, že i když odejdou tři kluci hrát na Duklu a to Honza Vožický, Honza Hochmann a Štěpán Fiker, tak věřím že i nadále budou dosahovat skvělých výsledků. Chtěl jsem včera na rozlučce toho říci víc, ale když jsem tam viděl všechny ty kluky jakou mají radost, jak ze zápasu tak následně ze hry proti rodičům a pak z předávaných cen, tak mi do řeči moc nebylo a snad jsem to nevzal moc rychle, ale to jste na mně určitě poznali. Díky všem rodičům co mi pomáhaly na hřišti, moc si vás vážím. Mám za úkol poděkovat za trpělivost rodičům a klukům od Lenky, která se starala o naše fotbalisty dva roky jako vedoucí, ale prakticky se o ně starala 4 roky a za to jí patří velké dík, protože bez vedoucího týmu to prostě nejde.
Na závěr musím poděkovat klukům, že to se mnou vydrželi tak dlouho, protože já prostě neumím jen tak stát a koukat, já to musím prožívat stejně jako oni na hřišti a ten křik, smutek a hlavně radost k fotbalu patří. Tak moc díky kluci - Honzo V., Honzo H., Radku, Milane, Matouši, Štěpáne, Luky, Jirko, Filipe J., Olegu, Marku, Filipe V., Tadeáši, Tobíku, Adame, Lukáši, Šimone, Vítku a hlavně ty můj nejmilejší prcku Robine. Jsem rád, že jsem mohl být součástí vašich životů. Přeji vám hlavně ať jste zdraví a koukejte se ve škole pořádně učit.
Váš Trenér Jirka
PS – můj e-mail jiri.vozicky@seznam.cz